Nalezení pozemské síly
Byla jsem vtažena realitou, která si kladla své podmínky. Věděla co mi dovolí, co zamítne, popře, odsoudí. Co je nepřípustné a co naopak nutné. Zlé, dobré, obdivuhodné, hodno zavržení.
Byla jsem v zajetí mocných sil, které mne vrhaly do utrpení, pocitu oběti, nebo viníka. Zápasila jsem, bojovala a byl to nerovný boj. Já vždy slabší, formy reality silnější. Dobro se stalo vzácným šafránem a zlo, jež jsem potlačovala získávalo na síle. Malé dítě schoulené do sebe, nenalézá pomoc.
Řád jenž je neměnný, prostor a čas v dané situaci omezen a já v koutku své duše plačící a volající po spravedlnosti. Hledala jsem pevný bod, ale vyrvána z kořenů vlastní bezmocí, postupovala jen v rovině pokusů a omylů.
Trvalo dlouho, snad celé věky, než neproniknutelnou tmou, začal slabý paprsek prořezávat světlo. To tehdy, kdy jsem si položila otázku po své totožnosti. Pojednou se realita stala pouhým zrcadlením mě samé. V každém odlesku jsem rozpoznávala svou část, dříve přisuzovanou druhým.
Zrcadla se množila rychlostí přijímaného, ztrácela rychlostí odmítaného. Při všem urputném a nekonečném hledání jsem si ani nevšimla, svou změnu směru. Vracela jsem se z velkých dálek již prozkoumané a poznané reality k bodu, ze kterého jsem kdysi vyšla. Síla reality se ztrácela a má síla rostla.
Stále vše v zrcadlovém odrazu. Časem se ze zrcadla oloupal nátěr na zadní stěně a zrcadlo se stalo průzračným sklem. Již není tady a tam, není odrazu, jen čistého zření. Strach a útěk před temnotou se zastavil. Dívám se do očí přízraku, který mne vždy děsil svou silou. Ale kdo jsem já? Vždyť já jsem ta síla, která určuje sílu temnoty. Já jsem ta síla, co určuje sílu světla. Udělám krok vpřed a tma krok vzad. Další krok a s každým dalším krokem si hluboce uvědomuji svůj omyl.
Byla jsem to já a stále jsem, kdo tvoří realitu a dává jí určitou formu. Má mysl je vizionář a má síla nevědomosti realizuje to, co vize přináší. Můj život potom nemohl obsahovat nic jiného než to, co jsem stvořila. Nevědomost přisoudila sílu vnějšímu a neuvědomovala si, že veškeré formy i strachy jsou obsahem mě samé.
A tak jsem nalezla svou tvořivou, pozemskou sílu. Její využití náleží opět pouze mně.