Brána k sobě

01.09.2013 20:22

Jsem mysl, co přemýšlí, uvažuje, přiklání se a rozhoduje. Jsem tělo, co cítí, vnímá a má své potřeby i touhy. Jsem  jedinečná a  určitou částí, stejně jako mnohá a ucelená.

   Vede mne mysl, stejně jako tělo. Má mysl je omezená a zároveň propojená s nekonečností. Mé tělo je osamoceno a zároveň pevně spojeno se zemí. Zem je pevná, moudrá, živá, hmotná, pulzující, neustále se proměňující, laskavá, živočišná, radostná, šťavnatá a dokonalá.

   Mohu se nechat vést omezenou myslí, v níž jsou určující převzaté vzorce, zvyky, strnulé fráze a konání. Tato cesta však vede směrem od sebe.

Mohu konat bez vědomí si potřeb svého těla. Pokračuji však dál směrem vně sebe.

Mohu naslouchat vnitřnímu vedení, vnitřní moudré mysli, jež je propojena s nekonečností.

Mohu plně vnímat své tělo a naslouchat jeho potřebám.

Mohu popírat sebe a věnovat se druhým.

Mohu se věnovat jen sobě a nebrat na druhé ohled.

To vše mohu.

    Co však nemohu je, nebýt sebou. Vždy jsem mohla, ale už nemohu. Mé tělo se bouří a  moudrá mysl vysílá varovné signály. Konám tak, aby byli druzí spokojení a je mi zle. Mluvím tak, jak se po mně žádá a co se ode mne očekává a je mi stejně. I kdybych chtěla, nemohu jít proti sobě. Automatický pilot se stále snaží řídit, ale každý jeho manévr končí neúspěšně. Na první pohled není nic zjevného. To jen uvnitř mne se všechno brání, vzpouzí a křičí: „Už dost!“

    Příroda je mou lékárnou i mou nemocnicí. Nasávám to ticho, moudrost, vůni svébytnosti, kde ničemu nezáleží na tom, kdo si co pomyslí. Kde vše jen prostě je. Je sebou. Můj přerod není bezbolestný, ani bez následků. Ti, jež byli zvyklí na mé usazené, zakořeněné, nicméně pokroucené chování mi nerozumí. Projevují nevoli a je tak těžké vidět, jak jsou zklamáni. Omezená mysl křičí a podává mi tisíce důvodů, proč se mám vrátit zpět. Tedy zpět od sebe. Pocity vysílají svou vinu.

Ale návrat by znamenal zradit sebe.

   Nemohu jinak než opakovat slova, která vedou k propojení sebe s druhými jako k  jediné, živoucí bytosti. Nikdo a nic není odděleno. Neležím uvnitř této bytosti, neboť jsem jí. Co vysílám, to tvořím. A tak vysílám…miluji Tě.